Radek Palata: Bič v záloze nemůže škodit

Světová obchodní organizace získává do svých širokých řad dalšího člena. Ovšem ne jen tak ledajakého. Zítra se WTO oficiálně rozšíří o Rusko. Po vstupu Číny před deseti lety tak nyní obecně uznávaná pravidla obchodu a podnikání obemknou celou severní polokouli.

 Vladimir Putin
21.8.2012 10:22   |  

Obavy z rošády

Podobně jako čínské členství může i to ruské mít významný vliv na stav světové ekonomiky. Se vstupem Číny se v první řadě otevřel trh pro několik stovek milionů nových pracovních sil. Rusko s sebou přináší hlavně suroviny a paliva. V obou případech jde o velké příležitosti k investicím, které by navíc mohly mít z pohledu obyvatel západní Evropy a Ameriky méně kontroverzní dopady než v případě investic v Číně.

Jestliže po boomu devadesátých let zájem investorů o Rusko ochládal, nyní se očekává jeho výrazné oživení. Na druhé straně nelze přehlédnout masivní odliv zahraničního kapitálu z Ruska v souvislosti s prezidentskou rošádou mezi Dmitrijem Medveděvem a Vladimirem Putinem. Tento odliv naznačuje velké obavy z nastoleného politického prostředí, kterému už nepomůže ani hospodářská liberalizace podle světových standardů.


Čtěte také:

Rusko míří do WTO, poslední krok udělal Putin

Rusko po 18 letech vyjednávání míří do WTO. Kdo na tom vydělá?


To se však týká zejména vnitřních poměrů v Rusku. Jsou tu ale také investiční projekty a plány rozvoje, které pomyslné vnitřní hranice Ruska dalece přesahují. Kupříkladu nově se rozvíjející těžba uhlovodíkových paliv především v Arktidě, k níž spojují síly těžební giganti Rosněfť a Exxon-Mobile. Hodnotou až 500 miliard dolarů představuje tento projekt něco jako první let člověka na Měsíc. A tomu se také mnohé podřizuje.

Nespojujme, co nesouvisí

Ochráncům lidských práv se mohly dělat mžitky před očima, když dosavadní rozhodný obhájce protestů vůči průběhu posledních voleb v Rusku, americký ambasador v Moskvě Michael McFaul, koncem července na toto téma v rozhovoru s deníkem Gazeta.ru prohlásil, že nelze dávat do souvislosti to, co spolu nesouvisí. „Nedáváme do souvislosti otázky lidských práv s otázkami bezpečnosti nebo otázky lidských práv s obchodem,“ vysvětlil McFaul postoj Obamovy demokratické administrativy, když došlo na otázku možného nátlaku na Rusko v souvislosti s připojením k WTO.

Nicméně demokratické zřízení v USA jako celek si vzájemné souvislosti takových otázek rozhodně všímá. To je vidět kupříkladu na názorech v Kongresu, jímž dosud neprošlo zrušení obchodních omezení vůči Sovětskému svazu, respektive nástupnickému Rusku. Tato omezení vyplývají z Jacksonova-Vanikova zákona (Jackson-Vanik Act) z roku 1974 a reagovala na omezování práv občanů v SSSR. Zároveň s tímto tématem se v Kongresu projednává i jakýsi novodobý nástupce této legislativy známý jako Magnitského zákon – na počest právníka, který v listopadu 2009 zemřel ve vazbě, dost možná kvůli snaze usvědčit úřady z defraudací.

Jen WTO nestačí

Kongres odložil projednání obou zákonů až na dobu po prázdninách, přestože normy prošly všemi výbory a byly zařazeny na program. Tím dali američtí zákonodárci jasně najevo, že obecně závazná pravidla WTO nepovažují za dostatečnou záruku umravnění ruského vedení a státu obecně. Mezinárodní normy sice na papíře vypadají hezky, ale jejich vymahatelnost a naplňování v praxi bývají omezenější, než si jejich autoři a signatáři jsou ochotni připustit. Bude proto dobře, když se do zálohy postaví i biče v národních legislativách. Takové jako třeba Magnitského zákon.

Autor je publicista

Autor článku: Radek Palata

Komentáře

Čtěte také

Švédsko jako první země EU uznalo Palestinu jako stát

Švédsko jako první země EU uznalo Palestinu jako stát aktualizováno

Pro Švédsko je Palestina od dnešního dne existujícím státem. Uvedla to ministryně zahraničí Margot Wallströmová. Vláda premiéra Stefana Löfvena o svém záměru uznat Palestinu… více

Euro v iPadu

E15news

Zpravodajství do e-mailové schránky.

Komerční prezentace

Další weby mladé fronty

Mobilní web