Lékařské prohlídky zaměstnanců

2.1.2007 0:00   |  

Podrobný přehled současného stavuMnoho firem opomíjí problematiku lékařských prohlídek zaměstnanců, neboť její naplňování s sebou přináší nemalé problémy. Seznam prohlídek, jejich četnost a systém jejich hrazení nejsou obecně známy.

Podrobný přehled současného stavu

Mnoho firem opomíjí problematiku lékařských prohlídek zaměstnanců, neboť její naplňování s sebou přináší nemalé problémy. Seznam prohlídek, jejich četnost a systém jejich hrazení nejsou obecně známy. Oblast z části řeší příliš staré předpisy, které používají zastaralou terminologii, nebo dokonce řeší již neexistující náležitosti. Je těžké zajistit lékaře pro závodní preventivní péči, zvláště když se pobočky firmy nacházejí po celém území republiky.

Za nesplnění zákonných požadavků k ochraně zdraví při práci však může být firmě udělena pokuta do výše dvou milionů korun. Dojde-li z důvodu nesplnění povinnosti k poškození zdraví, případně vzniku nebo hrozbě epidemie, může pokuta dosáhnout až tří milionů. Přitom lékařské prohlídky nejsou zdaleka jedinou povinností, kterou by zaměstnavatel měl plnit v rámci ochrany zdraví zaměstnanců při práci.

Mnohé z uvedených nedostatků měl odstranit nový zákon o zdravotní péči. Bohužel dosud nebyl schválen. Situace v oblasti lékařských prohlídek zaměstnanců je tak ještě komplikovanější než dříve - zejména proto, že s existencí zmíněného zákona počítá nový zákoník práce, který nabyl účinnosti 1. ledna 2007.

1. Závodní preventivní péče

1. 1. Pojem „závodní preventivní péče“

Základní právní úpravu závodní preventivní péče najdeme v zákoně č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu. Ten je, samozřejmě ve znění pozdějších předpisů, platný dosud.

Zákon ukládá každému zaměstnavateli, jenž zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance, povinnost zajistit závodní preventivní péči. Nový zákoník práce přitom - v souladu s dosud nepřijatým zákonem o zdravotní péči - používá termín „pracovnělékařská péče“, a to bez definování tohoto pojmu, což z právního hlediska muže způsobovat značné problémy.

1. 2. Činnost zařízení poskytující závodní preventivní péči

Zařízení poskytující závodní preventivní péči má ve spolupráci se zaměstnavatelem zabezpečit prevenci včetně ochrany zdraví zaměstnanců před nemocemi z povolání a jinými poškozeními zdraví z práce a prevenci úrazů. Zajištění této péče kontrolují organy ochrany veřejného zdraví (krajské hygienické stanice) a případné nenaplnění povinnosti sankcionují.

Základní podmínkou závodní preventivní péči je znalost pracovního prostředí, ve kterém zaměstnanci pracují, a současně charakteru náplně práce, kterou vykonávají. Tato péče nemá sloužit pouze k provádění lékařských prohlídek zaměstnanců, ale zařízení poskytující tuto péči má též zaměstnavateli poskytovat odbornou poradní činnost v otázkách ochrany a podpory zdraví či sociální pohody zaměstnanců. Má provádět kontroly jednotlivých pracovišť firmy a zjišťovat vlivy práce a pracovních podmínek při práci. Dále má zajišťovat poskytnutí první pomoci (ta je hrazena z veřejného zdravotního pojištění) a podílet se na výcviku i výchově v oblasti ochrany a podpory zdraví. Má tak napomáhat naplnit povinnost zaměstnavatele, danou mu zákoníkem práce (§ 102 odst. 6), konkrétně zajistit vyškolení a vybavení zaměstnanců v rozsahu odpovídajícím rizikům vyskytujícím se na pracovišti.

1. 3. Smlouva s lékařem

Smlouva uzavřená s lékařem o poskytování závodní preventivní péče by měla mimo jiné (identifikační údaje obou stran, datum, doba trvání smlouvy, platební podmínky a podobně) obsahovat následující ustanovení:

- kdy a kde bude péče poskytována,

- o poskytování odborné poradní činnosti,

- o pravidelné odborné kontrole pracovišť,

- o sledování vlivu práce a pracovních podmínek na zdravotní stav zaměstnanců včetně navrhování potřebných opatření,

- o provádění lékařských preventivních prohlídek,

- závazek k spolupráci s příslušnou hygienickou službou,

- závazek o podílu na výcviku a výchově zaměstnanců v oblasti podpory a ochrany zdraví,

- o poskytování první pomoci (včetně uvedení, kdo ji bude poskytovat v době nepřítomnosti lékaře),

- jakým způsobem bude péče zajišťována v době dlouhodobější nepřítomnosti lékaře.

Na straně zaměstnavatele by neměly být opomenuty závazky:

- poskytovat lékaři průběžně aktualizovaný seznam zaměstnanců s druhem jejich pracovních činností a pracovišť,

- poskytovat seznam lékařských prohlídek stanovených orgánem ochrany zdraví včetně jejich náplně,

- umožnit volný přístup na pracoviště za účelem provedení kontroly pracovního prostředí a pracovních podmínek,

- závazek podávat lékaři další potřebné informace a podobně.

1. 4. Informace zaměstnavatele směrem k zaměstnancům, povinnost zaměstnanců podrobit se prohlídkám

Zaměstnavatel je povinen zaměstnancům sdělit, které zdravotnické zařízení jim poskytuje závodní preventivní péči (či podle nového názvu „pracovnělékařskou péči“) a jakým druhům očkování, prohlídek a vyšetření souvisejících s výkonem jejich práce se musí podrobit.

Musí jim též umožnit tyto prohlídky absolvovat (§ 103 zákoník práce). Zaměstnavatel je též nově povinen zaměstnanci nahradit případnou ztrátu na výdělku, a to ve výši průměrného výdělku, která mu vznikla v důsledku absolvování těchto prohlídek.

Zaměstnanec je povinen podrobit se lékařským prohlídkám, očkování a vyšetření, jež jsou stanoveny pro příslušný výkon práce právními předpisy (§ 106 zákoníku práce), a to u lékaře, s nímž má zaměstnavatel uzavřenou smlouvu o závodní preventivní péči. Tato péče je vyňata z principu svobodné volby lékaře (§ 9 zákona č. 20/1966 Sb.).

Hlídat lhůty jednotlivých prohlídek a včas si vyžádat potvrzení o lékařské prohlídce je povinností zaměstnavatele (či vedoucího zaměstnance, jenž je za plnění úkolů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci odpovědný). Zaměstnavatel totiž nesmí připustit, aby zaměstnanec vykonával práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti (§ 103 odst. 1 písm. a) zákoníku práce). Tedy nesmí zaměstnanci přidělit práci, aniž by měl lékařem potvrzeno, že k jejímu výkonu je zdravotně způsobilý. A to nejen na začátku výkonu práce, ale u výkonu některých prací ve stanovených lhůtách i v průběhu jejich výkonu.

Zaměstnanec, který se v požadovaném termínu nepodrobí stanovené lékařské prohlídce, nesplňuje požadavky nezbytné pro řádný výkon této práce. Zaměstnavatel by mu ji tedy neměl přidělit.

2. Kategorizace prací

Kategorizace prací se provádí na základě zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, respektive podle vyhlášky č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií.

V rámci kategorizace se vyhodnotí rizika a práce se podle stanovených kritérií zařadí do jedné ze čtyř kategorií. Práce zařazená do třetí nebo čtvrté kategorie je automaticky rizikovou prací (systémem rizikové práce jsou nahrazena riziková pracoviště, která se již nevyhlašují). Mezi rizikové práce může být dále zahrnuta i práce zařazená do druhé kategorie, pokud tak rozhodl orgán ochrany veřejného zdraví. Tomu zaměstnavatel musí zaslat návrhy na zařazení prací do 3. a 4. kategorie (zařazuje je až orgán svým rozhodnutím) a oznámit mu práce, které zařadil do 2. kategorie, včetně údajů rozhodných pro toto zařazení.

Zařazování m
usí být provedeno kvalifikovaně prostřednictvím odborně způsobilé osoby k prevenci rizik (dříve bezpečnostní technik). Tuto osobu musí mít zajištěnu každý zaměstnavatel, který zaměstnává více než 500 zaměstnanců nebo zaměstnává 26 až 500 zaměstnanců, pokud není odborně způsobilý k prevenci rizik, případně pokud zaměstnává méně než 26 zaměstnanců a nemá k zajišťování úkolů v prevenci rizik potřebné znalosti (§ 9 zákona č. 309/2006 Sb.). Prevencí rizik se rozumí všechna opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům a odstraňovat je, případně minimalizovat působení neodstranitelných rizik. Pokud tedy zaměstnavatel má maximálně 25 zaměstnanců a disponuje potřebnými znalostmi k zajišťování úkolů v prevenci rizik, může provést zařazení prací do jednotlivých kategorií sám.

Požadované znalosti z oblasti prevence rizik jsou opravdu nutné, neboť často se firmy chybně domnívají, že práce v administrativě neobsahuje žádná rizika. Za určitých podmínek může být i práce s osobním počítačem rizikovou (například jsou-li překračovány povolené minutové nebo směnové limity pohybů prstů nebo práce při vnucené předpisem uznané nevhodné poloze těla).

Krajská hygienická stanice (orgán ochrany veřejného zdraví) může v rámci schválení kategorizace prací pro výkon rizikových prací stanovit rozsah a lhůty měření rizikových faktorů pracovních podmínek (například hluk, chemické látky v ovzduší, teplota, hmotnost břemen). Z toho vyplynou také termíny a náplně periodických lékařských preventivních prohlídek, ale i vstupních, výstupních a následných prohlídek, pokud je nestanoví zvláštní právní předpis.

Zaměstnavatel má povinnost seznámit zaměstnance s výsledky kategorizace, a to včetně rozsahu a četnosti zdravotních prohlídek, které musí zaměstnanec absolvovat u lékaře závodní preventivní péče. Náklady na tyto prohlídky hradí zaměstnavatel. (Poznámka redakce: Existují však i jiné názory -podrobněji jsme se otázce poplatků za prohlídky věnovali v Profitu č. 45/2006.)

Kopii rozhodnutí o stanovených prohlídkách musí zaměstnavatel zaslat (nebo jiným vhodným způsobem informovat) zařízení, které pro něj vykonává závodní preventivní péči. Neinformuje-li jej, může za to být postižen orgánem ochrany veřejného zdraví.

Pokud je protokolem o kategorizaci prací, vystaveným orgánem ochrany veřejného zdraví, uložena následná lékařská prohlídka bývalému zaměstnanci, je zaměstnavatel povinen jej o tom informovat. Učiní tak zasláním této informace na poslední místo trvalého pobytu, které je zaměstnavateli známo (§ 82 zákona o ochraně veřejného zdraví).

3. Preventivní lékařské prohlídky zaměstnanců

3. 1. Rozdělení prohlídek

Preventivní lékařské prohlídky v rámci závodní preventivní péče nelze zaměňovat s preventivními prohlídkami ve smyslu zákona o veřejném zdravotním pojištění. Nelze tedy ani uplatnit vyhlášku č. 56/1997 Sb., kterou se stanoví obsah a časové rozmezí preventivních prohlídek.

Lékařské prohlídky v rámci závodní preventivní péče se dělí na: vstupní, periodické, mimořádné, řadové, výstupní, následné.

3. 2. Vstupní prohlídky

Podle Směrnice ministerstva zdravotnictví č. 49/1967 Věstníku ministerstva zdravotnictví (registrované v částce 2/1968 Sb.) by se měl vstupní prohlídce podrobit každý budoucí zaměstnanec zaměstnavatele, který má zajištěnu závodní preventivní péči.

Dále by se jí měli podrobit i:

- dorost, respektive mladiství,

- zaměstnanec se zdravotním postižením ve smyslu § 67 zákona o zaměstnanosti,

- zaměstnanec, který vykonává činnosti epidemiologicky závažné nebo který může ohrozit zdraví spolupracovníků nebo obyvatelstva,

- zaměstnanec vykonávající činnosti, pro které je vyžadována zvláštní zdravotní způsobilost.

Vstupní lékařská prohlídka má být zaměřena na konkrétní výkon práce na konkrétním pracovišti. Zaměstnavatel tedy musí poskytnout lékaři podrobnou informaci, na jakou práci a jaké pracoviště je zaměstnanec přijímán.

Prohlídku musí absolvovat každý budoucí zaměstnanec (viz výše) před uzavřením pracovní smlouvy, nebo i zaměstnanec měnící místo u téže firmy (případně dočasně přidělený zaměstnanec k výkonu práce od jiného zaměstnavatele). Zákoník práce v § 32 konkrétně uvádí, že „v případech stanovených zvláštním právním předpisem je zaměstnavatel povinen zajistit, aby se fyzická osoba před uzavřením pracovní smlouvy podrobila vstupní lékařské prohlídce“. U kterého lékaře, zda závodně preventivní péče či jiného, tedy není řešeno.

Vstupní prohlídka musí být uzavřena jednoznačným posudkem a ten je pro zaměstnavatele závazný.

3. 2. 1. Hrazení poplatků za vstupní prohlídky

Prohlídka není hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Vzhledem k tomu, že § 101 odst. 6 zákoníku práce stanovuje, že náklady spojené se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci hradí zaměstnavatel, nemají jít náklady na tuto prohlídku k tíži zaměstnance. Součástí povinností zaměstnavatele týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je totiž nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával práce, jejichž výkon by neodpovídal jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti. Princip, že poplatky hradí zaměstnavatel, je také v souladu s ustanovením mezinárodní Úmluvy o závodních zdravotních službách č. 161, k jejímuž plnění se od 1. dubna 1992 Česká republika zavázala. Úmluva mimo jiné stanoví: „Dohled na zdraví pracovníků ve vztahu k práci nesmí být pro ně spojen se ztrátou na výdělku; musí být bezplatný a konat se pokud možno v pracovní době“. Dodržovat tuto zásadu požaduje i zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, který v § 42 uvádí: „Náklady spojené se zajišťováním ochrany zdraví při práci podle tohoto zákona hradí zaměstnavatel, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak“.

Pro zaměstnavatele jsou tyto poplatky daňově uznatelným nákladem (§ 24 odst. 2 písm. j) zákona č. 586/1992 Sb.).

3. 3. Ostatní prohlídky

Na vstupní prohlídky mají u všech zaměstnanců v rámci zajišťované závodní preventivní péče navazovat další prohlídky - periodické, mimořádné, řadové, výstupní a případně následné.

Jejich četnost a rozsah vyplývají z různých právních předpisů. Především se jedná o již uvedenou Směrnici ministerstva zdravotnictví č. 49/1967 Věstníku ministerstva zdravotnictví, ve znění směrnice č. 17/1970 Věstníku, a dále o vyhlášku č. 31/1993 Sb. a zákon č. 61/2000 Sb. Důležité jsou také právní předpisy upravující výkon příslušných prací - jedná se například o řízení motorových vozidel. Významnou roli hraje také kategorizace prací.

Pokud je s lékařem uzavřena smlouva o závodní preventivní péči, jsou náklady na tyto prohlídky hrazeny z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Proto někdy nestačí mít smlouvu o závodní preventivní péči uzavřenu jen s jedním lékařem, ale podle potřeby rozsahu lékařských prohlídek i s více nebo s pracovištěm, které poskytuje komplexnější služby. Není-li uzavřena smlouva o poskytování závodní preventivní péče, musí náklady na tyto prohlídky hradit zaměstnavatel. Neabsolvuje-li zaměstnanec stanovenou periodickou prohlídku (vyjma řadové), nesmí zaměstnavatel dovolit
takovémuto zaměstnanci výkon pracovní činnosti, která je podmíněna kladným závěrem této prohlídky. Obdobně musí být posuzováno nevykonání nařízené mimořádné prohlídky.

3. 3. 1. Periodické prohlídky

Uvedená směrnice stanovuje periodické prohlídky pro zaměstnance, kteří vykonávají činnosti epidemiologicky závažné. Tuto oblast doplňuje zákon č. 258/2000 Sb., který mezi ně zahrnuje pracovní činnosti:

- při výrobě a při uvádění potravin do oběhu s výjimkou přepravy a skladování balených potravin,

- ve stravovacích službách,

- při výrobě kosmetických prostředků,

- v provozovnách holičství, kadeřnictví, pedikúry, manikúry,

- v provozovnách, ve kterých se používají speciální přístroje k péči o tělo,

- v kosmetických, masérských, regeneračních a rekondičních službách, pokud při nich fyzické osoby přicházejí do přímého styku s potravinami, pokrmy, kosmetickými prostředky nebo tělem spotřebitele.

Periodické zdravotní prohlídky musí absolvovat i zaměstnanci, kteří mohou ohrozit zdraví spolupracovníků nebo obyvatelstva. Do této skupiny patří i řidiči, kteří řídí motorové vozidlo v pracovněprávním vztahu a u nichž je řízení druhem práce sjednaným v pracovní smlouvě, zaměstnanci železnice, vlečkařů a vlakových pošt a letci z povolání. Zdravotní prohlídky těchto zaměstnanců jsou řešeny zvláštními předpisy.

Preventivní prohlídky a posuzování zdravotní způsobilosti zaměstnanců obsluhujících stavební stroje se řídí obdobně podle ustanovení platných pro řidiče, kteří řídí vozidlo v pracovněprávním vztahu a řízení je druhem práce sjednané v pracovní smlouvě. Stavebními stroji se rozumí dozery a traktory, speciální tahače stavebních mechanismů, lopatová pásová rypadla, automobilová kolová korečková rypadla, korečková hlubidla, drenážní frézy a rýhovače, nakládací a vykládací stroje nad 35 kilogramů, autogrejdry, grejdelevátory, motorové skrejpry, skrejpry s pásovým tahačem, truboukladčíky, silniční válce, úzkorozchodné lokomotivy pro přenosné dráhy, speciální motorové sněhové stroje, kompresory s provozním tlakem nad 5 atm. a nad 300 m3/h). Periodické prohlídky se u nich konají každé tři roky.

Každé tři roky musí periodické prohlídky (případně i mimořádné prohlídky) absolvovat také zaměstnanci: - obsluhující nebo opravující motorové a parní jeřáby (jeřábníci), - ti, jež váží jeřábová břemena (vazači), - řídící výtahy s nosností nad 500 kg, - obsluhující transportní zařízení a důlní těžní stroje, - vyrábějící nebo pracující s výbušninami (střelmistři, techničtí vedoucí

odstřelu), - obsluhující nebo opravující tlakové nádoby, turbokompresory, chladící

zařízení nad 40 000 Kcal a zařízení vysokého napětí, - pracující s kapalným chlórem, - pracující ve školských zařízeních, - pracující zařízení sociálního zabezpečení.

3. 3. 2. Mimořádné prohlídky

Mimořádným prohlídkám, vyjma zaměstnanců školských zařízení a zařízení sociálního zabezpečení, se musí podrobit zaměstnanci, kteří utrpěli těžký pracovní úraz. Tedy úraz, který měl za následek ztrátu orgánu (anatomickou nebo funkční) nebo jeho podstatné části nebo takové poškození zdraví, které lékař označil za těžké. Dále se těmto prohlídkám musí podrobit zaměstnanci, kteří utrpěli nehodu spojenou s bezvědomím nebo onemocnění spojené s pracovní neschopností trvající déle než čtyři týdny. Může si ji též vyžádat firma nebo odborový orgán, lze-li důvodně předpokládat, že se změnila způsobilost zaměstnance k vykonávané práci.

3. 3. 3. Prohlídky zaměstnanců vykonávajících činnosti, pro které je vyžadována zvláštní zdravotní způsobilost.

Směrnice také stanovuje zdravotní prohlídky pro zaměstnance, pro které je vyžadována zvláštní zdravotní způsobilost. Jedná se o:

- zaměstnance na podzemních pracovištích a v hutích, včetně vedoucích a technicko-inženýrských pracovníků, kteří pracují na podzemních pracovištích nebo je pravidelně navštěvují,

- členy důlní záchranné služby a protiplynových sborů (údržbáři a záchranáři),

- hasiče z povolání,

- zaměstnance pracující ve výškách nad 10 metrů nad úrovní terénu na strmých stěnách, vysutých lešeních, provazových žebřících, v zavěšených klecích a v závěsu na pasu,

- zaměstnance, kteří vykonávají službu na plavidlech vnitrozemské říční plavby včetně zaměstnanců před zkouškou odborné způsobilosti,

- potápěče z povolání včetně zaměstnanců nastupujících do výcvikového kurzu.

Periodické prohlídky se vykonávají:

- jedenkrát ročně u osob mladších 21 let věku nebo starších 50 let věku,

- jedenkrát ročně u členů důlní záchranné služby a protiplynových sborů a hasičů z povolání,

- jedenkrát za dva roky u zaměstnanců říční plavby,

- jednou za tři roky u ostatních výše uvedených zaměstnanců.

Směrnice také stanovuje specifické mimořádné prohlídky pro tato povolání.

3. 3. 4. Prohlídky řidičů

Řidič, který řídí motorové vozidlo v pracovně právním vztahu a u něhož je toto řízení druhem práce sjednané v pracovní smlouvě, je podle zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, povinen se podrobit lékařské prohlídce před zahájením výkonu této činnosti. Tedy i v případě, že se nejedná o nového zaměstnance, ale došlo o rozšíření práce sjednané v pracovní smlouvě. Až do dovršení věku 50 let se pak musí podrobit prohlídce každé dva roky, nad tento věk už každoročně.

Náklady na tyto zdravotní prohlídky ze zákona hradí zaměstnavatel. Řidič při řízení motorového vozidla nemusí mít doklad o zdravotní způsobilosti u sebe.

Řidič, který nemá tuto činnost sjednánu v pracovní smlouvě (nejen jako hlavní, ale i doplňkovou nebo jako součást výkonu své práce) a též nesplňuje žádnou z dalších podmínek uvedených v § 87 odst. 1 uvedeného zákona (x) se musí podrobit lékařské prohlídce nejpozději v den dovršení 60 let věku. Další prohlídky pak musí prohlídky absolvovat v 65 a 68 letech, poté každé dva roky. Tyto prohlídky si hradí řidič sám, neboť se nejedná o prohlídky vázané na výkon pracovní činnosti v zaměstnání, ale jejich lhůty platí obecně pro každého řidiče. Avšak pokud zaměstnavatel takovému člověku nad 60 let věku přidělí práci, jejíž součástí je i řízení motorového vozidla, musí vědět, že tento zaměstnanec má nejen příslušné řídičské oprávnění, ale i absolvoval lékařskou prohlídku a je k řízení způsobilý (lékařská prohlídka je součástí kvalifikace pro řízení motorového vozidla). Doklad o zdravotní způsobilosti, jehož vzor je uveden ve vyhlášce č. 277/2004 Sb. (nejedná se o takzvanou bílou kartičku!), musí mít řidič při řízení vozidla u sebe.

Další povinnost se od 1. července 2006 týká řidičů: - jež jsou držiteli řidičského oprávnění skupin C, C+E, C1+E a řídí nákladní nebo speciální automobil o největší povolené hmotnosti převyšující 7,5 tun nebo jízdní soupravu, která je složena z nákladního (či speciálního) automobilu a přípojného vozidla a jejíž největší povolená hmotnost opět převyšuje 7,5 tun - jež jsou držiteli řidičského oprávnění skupin D a D+E a podskupin D1 a D1+E a řídí motorové vozidlo zařazené do příslušné skupiny nebo podskupiny řidičského oprávně
ní.

Pro ně je stanovena povinnost v rámci pravidelné lékařské prohlídky absolvovat i dopravně psychologické vyšetření a vyšetření elektroencefalografem (EEG), nejpozději však do 31. prosince 2007. Po tomto datu se mu bude muset podrobit nový řidič splňující výše uvedené podmínky před zahájením výkonu činnosti (řízení vozidla výše uvedeného) a dále každý řidič splňující tyto podmínky nejdříve šest měsíců před dovršením věku 50 let a nejpozději v den dovršení tohoto věku. Poté pak každých pět let. Opět se jedná o podmínky platné obecně, tedy nejsou vázány na zaměstnanecký poměr. Náklady na toto vyšetření si hradí řidič sám. Podrobit se tomuto vyšetření nemusí řidič, který provádí silniční dopravu soukromé povahy, pokud není prováděna za úplatu.

3. 3. 5. Lékařské vyšetření u mladistvých

Zákoník práce také ukládá povinnost lékařského vyšetření u mladistvých (věk 15 až 18 let). Požaduje vyšetření lékařem pracovnělékařské péče před vznikem pracovního poměru, stejně jako před převedením na jinou práci. Poté jsou povinné pravidelné prohlídky podle potřeby, nejméně však jednou ročně. Zaměstnavatel se při ukládání pracovních úkolů mladistvým musí řídit lékařským posudkem. Tyto prohlídky nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění.

3. 3. 6. Prohlídky osob vykonávajících činnosti epidemiologicky závažné

Podle vyhlášky č. 195/2005 Sb. se prohlídce musí podrobit i osoba vykonávající činnosti epidemiologicky závažné v případě, že je postižena průjmovým, hnisavým nebo horečnatým onemocněním nebo jiným infekčním onemocněním a nebo je-li podezřelá z nákazy. Dále též pokud byla v epidemiologicky významném kontaktu s nemocným s průjmovým onemocněním, virovou hepatitidou nebo jiným závažným infekčním onemocněním na pracovišti, v domácnosti nebo v místě pobytu osoby vykonávající tyto činnosti.

3. 3. 7. Prohlídky osob vykonávajících noční práci

Zaměstnavatel je též povinen zajistit, aby zaměstnanci pracující v noci byli vyšetřeni lékařem pracovnělékařské péče před zařazením na noční práci, poté periodicky podle potřeby, nejméně však jedenkrát ročně. Pokud o to zaměstnanec požádá, musí být vyšetřen kdykoliv během zařazení na noční práci (§ 94 zákoníku práce). Též tyto prohlídky nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění.

3. 3. 8. Řadové prohlídky u ostatních zaměstnanců

Na zaměstnance, pro něž nevyplývají z žádného předpisu ani kategorizace prací žádné periodické prohlídky (a zaměstnavatel má zajištěnu závodní preventivní péči), se vztahují řadové prohlídky. U zaměstnanců do 50 let věku se provádějí nejméně jedenkrát za pět let a u zaměstnanců nad 50 let věku nejméně jedenkrát za tři roky.

Tedy i administrativní zaměstnanec, na kterého se nevztahují zdravotní prohlídky vyplývající z kategorizace prací (například činnost u osobního počítače, klasifikovaná jako riziková práce), by měl být pravidelně podrobován lékařské prohlídce. Cílem těchto prohlídek je sledování vývoje zdraví zaměstnanců za účelem opětovného posouzení zdravotní způsobilosti k práci. Náklady na tuto prohlídku, stejně jako u vstupní, má hradit zaměstnavatel, pro kterého je daňově uznatelným nákladem.

3. 3. 9. Výstupní a následné zdravotní prohlídky

Výstupní zdravotní prohlídky mají být prováděny u zaměstnanců, u kterých dochází k rozvázání pracovního poměru ze zdravotních důvodů nebo vyplýváli tato povinnost z kategorizace prací. Tedy nemusí se jednat jen o ukončení pracovního poměru u firmy, ale i jen o ukončení práce v daném pracovním zařazení nebo dochází-li k takové úpravě pracovních podmínek, jež mohou znamenat změnu vlivu na zdraví zaměstnance. Účelem je zjištění aktuálního zdravotního stavu a posouzení, zda při výkonu práce nedošlo vlivem práce nebo pracovních podmínek k poškození zdraví. Vhodná je při ukončení činnosti, při které může dojít k nemoci z povolání. Tyto prohlídky též nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, a proto je hradí zaměstnavatel.

Následné zdravotní prohlídky se provádějí v případech, kdy lze předpokládat, že jde o takové vlivy pracovního prostředí, které se mohou nepříznivě projevit i po delší době. Tyto prohlídky vyplývají z kategorizace prací na základě nařízení orgánu ochrany veřejného zdraví (krajská hygienická stanice).

Závěrem

Tímto přehledem nejsou vyčerpány všechny případy, kdy je vyžadováno zhodnocení zdravotního stavu zaměstnance, avšak jedná se o ty nejčastější. Další jsou již příliš specifické, například provozování dráhy a drážní dopravy (vyhláška č. 101/1995 Sb.), civilní letectví (zákon č. 49/1997 Sb.), plavidla vnitrozemské plavby (vyhláška č. 224/1995 Sb.), námořní doprava (vyhláška č. 450/2000 Sb. § 8 a 9), hasičské jednotky (nařízení vlády č. 352/2003 Sb.).

Lékařské prohlídky jsou nutné také u zaměstnanců, kteří žádají o zbrojní pas nebo jsou již jeho držiteli. Problematiku řeší zákon č. 119/2002 Sb. a vyhláška č. 493/2002 Sb.

Nově jsou stanoveny lékařské prohlídky pro příslušníky bezpečnostních sborů ve vyhlášce 393/2006 Sb., která nabude účinnosti dnem nabytí účinnosti zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.

Vzhledem ke složitosti celé problematiky preventivních lékařských prohlídek a specifikám různých firem je vhodné zpracovat interní předpis o zajištění lékařských preventivních prohlídek zaměstnanců. V jeho příloze je dobré uvést přehled prohlídek pro jednotlivé funkce včetně jejich četností, odpovědnosti za jejich uskutečnění a případně i rozsah jednotlivých prohlídek. Na tento předpis by měl navázat „lhůtník“ - seznam zaměstnanců s termíny provedených a následujících preventivních lékařských prohlídek.

Poznámka pod čarou: (x) řidič vozidla se zvláštním výstražným světlem modré barvy, řidič, u kterého je řízení vozidla předmětem samostatné výdělečné činnosti, držitel řidičského oprávnění skupin C, C+E, D, D+E nebo podskupin C1, C1+E, D1 a D1+E, který řídí motorové vozidlo zařazené do některé z těchto skupin či podskupin a držitel osvědčení pro učitele řidičů

Autor článku: TOMÁŠ NEUGEBAUER

Komentáře

Čtěte také

WHO: Šíření eboly se zrychluje, hrozí katastrofa

WHO: Šíření eboly se zrychluje, hrozí katastrofa Fotogalerie

Virus eboly se šíří rychleji než úsilí o jeho zastavení. Na pátečním regionálním summitu západoafrických zemí a Světové zdravotnické organizace (WHO) v guinejské metropoli Konakry… více

Profit

Magazín Profit každý
měsíc ZDARMA
ve Vašem emailu.

E15news

Zpravodajství do e-mailové schránky.

Komerční prezentace

Další weby mladé fronty

Mobilní web