Pavel Beneš: konstruktér a zakladatel firmy Avia

28.2.2010 13:02   |  

Pavel Beneš patřil k významným českým konstruktérům první poloviny 20. století. Spolu s Miroslavem Hajnem založil roku 1919 firmu Avia, která se do několika let stala největším výrobcem letadel v Československu.

Stíhací letoun Avia BH-33.

Autor: Technické památky v Čechách a na Moravě

České letectví mělo už před první světovou válkou řadu významných osobností. Nejznámější byl Jan Kašpar, který uskutečnil několik dálkových letů, založení továrny se ovšem bránil. Jeho bratranec Eugen Čihák byl sice odvážnější, výrobu letadel v Pardubicích zahájil, chybělo mu ale potřebné zázemí i zájem investorů.

Větší letecké podniky začaly proto v Čechách vznikat teprve po roce 1918. V Praze to byly především státní Vojenská továrna na letadla a soukromá firma Aero Vladimíra Kabeše, které roku 1919 doplnila ještě vysočanská Avia. Podnik založili konstruktéři Pavel Beneš, Václav Malý, Miroslav Hajn a Jaroslav František Koch původně jako opravnu kluzáků. Brzy ale přešli na výrobu vlastních letadel.

Úspěch značky BH-1

Pavel Beneš se narodil roku 1894 v Praze. Ze čtveřice zakladatelů Avie byl nejpodnikavější a ve firmě měl rozhodující slovo. Roku 1920 utlumil předchozí opravárenskou činnost a spolu s Miroslavem Hajnem začal s konstrukcí vlastních letadel.

První model BH-1 vznikl v bývalém vysočanském cukrovaru ještě tentýž rok a vynikal hned několika zvláštnostmi – tlustým profilem křídla a neobvyklým plovoucím kormidlem. Hned po úspěšném záletu jej firma představila na Mezinárodní letecké výstavě v pražském Průmyslovém paláci, kde vyvolal velký rozruch. Stal se jedním z nejobdivovanějších exponátů a sám prezident Masaryk věnoval sto tisíc korun na jeho další vývoj.

PAVEL BENEŠ (1894-1956)
Narodil se 14. června 1894 v Praze. Vystudoval českou techniku, roku 1913 zakládal pražský aviatický klub a o šest let později i leteckou firmu Avia, jejímž byl ředitelem a šéfkonstruktérem. Pracoval ve dvojici s Miroslavem Hajnem, s nímž v letech 1920 až 1929 postavil řadu letounů různých typů. Spolupráce pokračovala i v ČKD Praga a skončila teprve roku 1932, kdy Beneš začal podnikat v Chocni. Vyráběl hlavně sportovní letadla, po druhé světové válce ale musel firmu opustit. Zemřel 31. května 1956.

V září 1921 se letoun zúčastnil i etapového letu republikou, a přestože na startu byly mnohem silnější stroje, Avia BH-1 díky technologické vyspělosti s přehledem zvítězila.

Peníze od Bondyho

Na úspěšný prototyp navázali Beneš s Hajnem v následujících letech dalšími modely, z nichž nejvýznamnější byla stíhačka BH-3. Zájem o ni projevilo ministerstvo národní obrany, čímž Avia pronikla i do československé armády.

Roku 1923 opustili podnik Malý s Kochem a firma přešla do vlastnictví železářské rodiny Bondyů. Oficiální název se změnil na „Avia, Miloš Bondy a spol.“ a výroba se z Vysočan přesunula do Holešovic.

Původní program ale zůstal zachován a Pavel Beneš s Miroslavem Hajnem pokračovali v konstrukci letadel. Sériové výroby se roku 1924 dočkal například letoun BH-17 a objevily se také pokusy o dolnokřídlou stíhačku s pracovním názvem BH-19. Několik modelů se přitom prosadilo i ve světě. Sportovní typ BH-11 se s úspěchem vyráběl ve Švýcarsku a o dvouplošník BH-21 projevili zájem Belgičané.

Odchod zakladatelů

Další změna přišla roku 1926, kdy Bondyové prodali firmu koncernu Škoda. Podniku to zajistilo silné zázemí, Beneš s Hajnem ale ztratili vliv. Jejich poslední prací pro Avii se stal stíhací letoun BH-33, jehož licenci koupil i polský závod PWS.

Roku 1929 oba konstruktéři přešli do letadlového oddělení ČKD Praga, pro něž vytvořili modely Praga E-39, Praga E-41 či Praga E-114 Baby. Jejich cesty se rozdělily až roku 1932, kdy Hajn odešel k firmě Letov a Beneš se začal věnovat vlastnímu podnikání. Založil leteckou továrnu v Chocni, v níž do druhé světové války vyráběl sportovní letadla.

Novými konstruktéry Avie se stali František Novotný a Robert Nebesář. Podnik se přestěhoval do Letňan a stal se největším výrobcem letadel v zemi. Úspěch slavil s vojenskými letouny B-34 a B-534 i akrobatickými speciály B-122 a B-422.

Na čtyřech kolech

Roku 1939 přešla Avia pod německou správu a v průběhu druhé světové války vyráběla německá letadla Arado a motory Argus. Po znárodnění roku 1945 se vrátila ke konstrukci českých letounů a roku 1946 zahájila i výrobu nákladních automobilů. Ta se od šedesátých let stala hlavní náplní závodu a produkci letadel postupně nahradila.

Ve firmě vznikaly legendární Pragy V3S, takzvané „vejtřasky“, které zůstaly v nabídce až do roku 1988. Roku 1968 je doplnily i klasické „modré náklaďáky“, vyráběné v licenci Renault Saviem. Vozů typu A se do roku 2000 prodalo přes čtvrt milionu.

Roku 1989 se Avia změnila na akciovou společnost a při následné privatizaci ji získala korejská firma Daewoo. Zatím poslední změna přišla roku 2006, kdy se vlastníkem stala indická automobilka Ashok Leyland Motors a výrobu nákladních vozů doplnilo lisování a obrábění kovů.

Prameny: Český biografický slovník XX: století, Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku

Autor článku: Robert Šimek

Patří zpravodajství webu E15.cz mezi vaše oblíbené? Nominujte jej v anketě českého internetu Křišťálová lupa. Hlasovat můžete zde.

Komentáře

Čtěte také

Ministerstvo chce nová luxusní auta, současná prý už mají moc najeto

Ministerstvo chce nová luxusní auta, současná prý už mají moc najeto

Ministerstvo dopravy chystá nákup luxusních vozidel pro vedení resortu v průměru za více než milion korun za kus. Celkem úřad plánuje nakoupit osm vozidel za 9,5 milionu korun.… více

Profit

Magazín Profit každý
měsíc ZDARMA
ve Vašem emailu.

E15news

Zpravodajství do e-mailové schránky.

Komerční prezentace

Další weby mladé fronty

Mobilní web