Zakladatelé Google nebyli zlí a dobyli internet

1.11.2009 11:03   |  

Larry Page a Sergey Brin se svým Googlem a firemním mottem „Nebuďme zlí“ dobyli internetový svět a ze studentského projektu dvou cílevědomých mladíků se stala jedna z nejvíce ceněných firemních značek světa.

Larry Page (vpravo) a Sergey Brin (vlevo)

Autor: Profimedia

Google používají čtyři z pěti uživatelů po celém světě a slovo „googlovat“ se stalo synonymem pro vyhledávání na internetu.

Představovat pravidelnému uživateli internetu značku Google je asi stejně nesmyslné, jako poučovat fanouška vážné hudby, kdo to byl Mozart. Nejvýznamnější internetový vyhledávač patří mezi základní pomůcky každého webového surfaře. Málokdo ale ví, že nebýt slabších mluvnických vědomostí obou zakladatelů firmy Larryho Page a Sergeye Brina, možná by se vyhledávač jmenoval úplně jinak. Název Google je totiž odvozen od slova googol, což je matematický termín pro číslo 1.0×10100, tedy jedničku následovanou stovkou nul. Když mladíci hledali vhodnou náhradu za původní značku BackRub, zkoušeli si potenciální názvy psát na tabuli. Z mnoha návrhů si nakonec vybrali právě hezky vypadající, ale gramaticky nesprávný výraz google. V angličtině se totiž oba vyslovují téměř stejně.

LARRY PAGE
Narozen: 23. března 1973 Lansing, USA Postavení: spoluzakladatel Google Inc. Majetek: 12 miliard dolarů

Google je dnes jasně nejvýznamnějším vyhledávačem a jednou z nejvlivnějších internetových firem vůbec. Jeho podíl na celosvětovém trhu internetového vyhledávání se pohybuje kolem 80 procent, a v některých zemích jej dokonce jako hlavní vyhledávač používá devět z deseti lidí. Loňský obrat firmy dosáhl téměř 22 miliard dolarů, což znamenalo třetinový nárůst oproti předchozímu roku. Čistý zisk pak přesáhl čtyři miliardy. Stále se rozrůstající firma zaměstnává téměř 20 tisíc lidí a Sergeye Brina a Larryho Page vynesla mezi nejbohatší lidi světa. Podle letošního žebříčku největších světových boháčů, který sestavil časopis Forbes, se Page s Brinem dělí o 26. příčku. Každý z nich si za poměrně krátkou jedenáctiletou kariéru vydělal přibližně 12 miliard dolarů. I přesto, že jejich hlavním podnikatelským mottem je „Nebuďme zlí“.

Profesorské děti

SERGEY BRIN
Narozen: 21. srpna 1973 Moskva, Rusko Postavení: spoluzakladatel Google Inc. Majetek: 12 miliard dolarů

Sergey Brin se narodil v roce 1973 v Moskvě rodičům z ruské židovské komunity. Přestože oficiálně nic jako antisemitismus v Rusku neexistovalo, skutečnost byla jiná. Brinův otec vinou svého původu neměl šanci realizovat svůj sen stát se astronomem. Proto se v Sergeyových šesti letech rodina rozhodla k radikálnímu řešení – emigraci do Spojených států. Rozhodnutí se ukázalo jako správné. Brinův otec Michael začal přednášet matematiku na Marylandské univerzitě, matka Eugenia si našla práci v NASA. Naproti tomu Larry Page, který přišel na svět ve stejném roce, je rodilým Američanem. Narodil se v Lansingu ve státě Michigan také do akademické rodiny: otec Carl Victor Page i matka Gloria působili jako učitelé na Michiganské univerzitě v oboru informatiky a počítačů.

Oba budoucí zakladatelé jedné z nejúspěšnějších internetových firem tedy dostali kladný vztah k informačním technologiím do vínku v genech, od svých rodičů. Larry Page v rozhovoru pro časopis BusinessWeek vzpomíná, že mezi počítači v podstatě vyrůstal. „Už od mého raného věku se po celém domě válely počítače, a tak jsem si s nimi začal hrát,“ vypráví Page. Malý Larry tak byl na základní škole prvním dítětem, které mělo zkušenosti s počítači a s jeho domácími úkoly si často nevěděli rady ani učitelé.

Sergey Brin přišel do styku s počítačem až nějakou dobu po emigraci. Jeho prvním přístrojem byl populární Commodore 64. „Počítače mě okouzlily. Byl jsem facinován úžasnými možnostmi, které mi dávaly,“ říká Brin v rozhovoru pro Academy of Achievement. Brin totiž exceloval v matematice, byl jasně nejnadanějším žákem ve třídě a počítače mu otevřely nové obzory. Ještě během středoškolského studia se přihlásil na Marylandskou univerzitu a v neuvěřitelných devatenácti letech úspěšně absolvoval bakalářské studium v oboru matematika a informatika. Pro postgraduální studium si pak vybral Stanfordskou univerzitu. Právě zde v roce 1995 poprvé potkal Larryho Page.

Proti proudu za nejlepším vyhledávačem

Oba mladíci záhy zjistili, že mají velmi podobné zájmy. Bavilo je spolu diskutovat a hádat se o počítačích a technologiích. Vzájemně se těmito diskusemi inspirovali a nakonec se rozhodli, že budou spolupracovat i na doktorské práci – internetovém vyhledávači. Google vznikl tedy jako studentský projekt a první verze vyhledávače běžela na adrese google.stanford.edu. Doménu google.com si mladíci zaregistrovali v roce 1997.

Vyhledávač si rychle získal popularitu mezi dalšími studenty a v roce 1998 udělali Page s Brinem zásadní rozhodnutí. Opustili Stanford a začali na svém projektu pracovat na plný úvazek. Dne 4. září 1998 tak vznikla společnost Google Inc. Stejně jako v případě dalších technologických společností v Silicon Valley sídlila firma nejprve v pronajaté garáži.

Vyhledávání v Googlu v té době působilo jako zjevení. Konkurenti jako Yahoo nebo Altavista se svým uživatelům na úvodní stránce snažili nabídnout co nejvíce informací. Podle všeobecného názoru totiž měla na internetu patřit budoucnost především komplexním portálům. Naproti tomu Google se zaměřil čistě a pouze na vyhledávání. Důležitá byla pro jeho autory především rychlost. Proto oprostili hlavní stránku od všech zbytečností a nechali na ní jenom logo a pole pro zadávání dotazů. Sergey Brin v knize Google Story vzpomíná na jedno z testování vyhledávače. Pozvaní dobrovolníci si sedli k počítači a dostali za úkol vyhledat pomocí Googlu na internetu určité informace. Část z nich i po několika minutách pouze hleděla na monitor. Na dotaz, proč nepokračují ve vyhledávání, odpověděli, že čekají, až se stránka načte celá. Proto se Page s Brinem rozhodli na homepage Googlu přidat zápatí, které naznačilo, že po načtení vyhledávacího pole už nebude následovat nic dalšího.

Unikátní byla i metodika vyhledávání. Zatímco ostatní vyhledávače řadily stránky ve vyhledávání podle počtu výskytu určitého klíčového slova, Larry Page přišel s lepším nápadem. „Zjistil jsem, že jsou velmi důležité citace. Například nositele Nobelovy ceny totiž citovaly desetitisíce různých textů. Velké množství citací dokazuje, že práce je významná, protože jiným lidem stálo za to ji zmínit,“ vysvětluje svůj nápad Page v rozhovoru pro BusinessWeek. Proto se rozhodl využít podobný princip i pro vyhledávání Google. Význam stránky tak určovalo to, kolik jiných webů na ni odkazuje. Tak vznikl největší klenot, technologie PageRank, kterou si Google nechal patentovat. Dodneška detaily o jejím fungování přísně tají.

Zrození internetového giganta

Popularita Googlu rychle rostla s každým měsícem jeho fungování a nejlepší na tom pro oba zakladatele byla skutečnost, že nepotřebovali investovat ani dolar do reklamy. Uživatelé byli novým vyhledávačem a jeho schopnostmi nadšeni, šířili své pozitivní zkušenosti mezi svými známými a Google jim doporučovali. Přesto měla firma stejný problém jako většina začínajících společností – nedostatek peněz. Pro zrychlení vyhledávání a zvládnutí náporu rostoucího počtu uživatelů museli Larry Page a Sergey Brin neustále posilovat kapacitu svých serverů. Přestože kvůli úsporám kupovali běžné osobní počítače, které sami spojovali do serverů, peníze jednoduše nestačily. Proto se začali poohlížet po investorovi. Tím prvním se nakonec stal Andy Bechtolsheim, spoluzakladatel firmy Sun Microsystems a vizionář, který pomáhal s rozjezdem i dalším nadějným technologickým firmám. Bechtolsheim okamžitě vycítil potenciál obou nadšených mladíků a přestože netušil, jak hodlají svým vyhledávačem vydělávat peníze, do začátku jim poskytl 100 tisíc dolarů.

I tyto peníze však zakladatelé Googlu záhy proinvestovali a začali si hledat velkého investora, ochotného dát na rozvoj firmy miliony. Hledání nebylo jednoduché. Ne že by mladá firma nevzbudila zájem. Problém byl však v tom, že se ani Brin ani Page nechtěli nechat připravit o hlavní slovo v Googlu. Proto nehodlali prodat investorům rozhodující podíl ve firmě. Nakonec se jim povedla nevídaná věc. Dokázali svými vizemi oslovit dvě z nejvýznamnějších investorských firem v Silicon Valley – Kleiner Perkins Caufield & Byers a Sequoia Capital. A nejen to. Podařilo se jim dokonce dva velké rivaly přesvědčit, aby do Googlu investovali společně, aniž by přitom získali rozhodující podíl. Na účet jim díky tomu přibylo celkem 25 milionů dolarů – polovina od Kleiner Perkins Caufield & Byers a polovina od Sequoia Capital.

Jedinou podmínkou investorů bylo, že Page s Brinem najmou profesionálního obchodního manažera, který jejich nápady zastřeší reálným byznysplánem. Mladí informatici totiž sami příliš neřešili problém, jak by vlastně jejich vyhledávač měl vydělávat. Zajímala je především technická stránka věci. Přestože se bránili zuby nehty, nakonec přijali v roce 2001 jako generálního ředitele firmy Erica Schmidta. Ten dokonce do Googlu investoval milion dolarů z vlastních úspor. V roce 2004 pak firma vstoupila na burzu.

Google začal vydělávat na zobrazování reklamy odvozené od hledaných výrazů. I zde se lišil od konkurence. „Chtěli jsme, aby vyhledávání fungovalo co nejrychleji, a proto jsme se rozhodli zobrazovat pouze textovou reklamu. Blikající bannery by vyhledávač zbytečně zpomalovaly,“ vysvětluje Sergey Brin v knize Google Story. Z Googlu se stal stroj na peníze, získával miliony dalších uživatelů a rozšiřoval portfolio svých služeb. Výsledkem je dnešní gigant, který vedle vyhledávání provozuje vlastní e-mailovou službu Gmail, server s mapami celého světa i části vesmíru, blogovací systém Blogger.com, agregátor zpráv Google News, videoserver YouTube a mnoho dalších. Vedle reklamy, která tvoří přes 90 procent příjmů firmy, pak vydělává na poskytování placených výsledků vyhledávání dalším firmám.

Práce jako hra Unikátní je na Googlu nejenom technologie vyhledávání nebo systém placené reklamy. Sergey Brin a Larry Page také vyznávají naprosto specifickou firemní kulturu. Google dnes sídlí v areálu označovaném jako Googleplex a zaměstnanci se mohou těšit z benefitů, které zřejmě nenabízí žádná jiná společnost na světě. Kde jinde najdete v kancelářích kulečníky, pingpongové stoly, stolní fotbálky nebo pohodlná relaxační křesla, kde jinde mají zaměstnanci jídlo a pití zdarma a k tomu firemního šéfkuchaře věhlasného jména? Pracovat pro Google se proto stalo snem mnoha programátorů, přestože firma nabízí v porovnání s některými konkurenty nižší platy. Počet zájemců o zaměstnání i tak dalece převyšuje její potřeby. Díky tomu si Page s Brinem mohou vybírat jen ty skutečně nejlepší mozky z celého světa. „Hodně přemýšlíme o tom, jak udržet naši firemní kulturu, jak zajistit, aby se naši zaměstnanci prací bavili,“ tvrdí Larry Page v rozhovoru pro časopis Playboy. Cílem obou šéfů je podle něj udržet těsné a přátelské vztahy v týmu a pohodovou atmosféru na pracovišti. I když je to s rostoucím počtem zaměstnanců, jichž je dnes už téměř 20 tisíc, stále obtížnější, zatím se to Googlu daří. Důraz kladou Brin a Page i na podporu tvůrčí práce. Proto má každý zaměstnanec možnost 20 procent pracovní doby, tedy jeden den v týdnu, pracovat na tom, co ho baví. Porušování soukromí a cenzura Přestože společnost Google vybočuje z řady mamutích firem díky své specifické firemní kultuře i lidštějšímu přístupu k podnikání, ani ona se nevyhnula kritice a kontroverzím. Jednou z nejčastějších výtek vůči světové jedničce ve vyhledávání je narušování soukromí. Kvůli tomu, že se Googlu uživatelé ptají na nejrůznější věci, má poměrně přesnou představu o tom, co hledají a co je zajímá. Zřejmě největší problém v tomto směru představuje Gmail. Při jeho spuštění mnoho uživatelů pobouřilo, že se jim zobrazují reklamy na základě klíčových slov v soukromých e-mailech. Přestože se Sergey Brin dušoval, že e-maily čte pouze robot, mnoho uživatelů tím od svého freemailu Google odradil. Jiným příkladem je novější služba „street view“, která umožňuje virtuální procházky mnoha světovými městy. Některým lidem se vůbec nelíbilo, že si Google vyfotil jejich domov či je samotné při procházce. Vlnu nevole vyvolalo i otevření čínské pobočky Googlu v roce 2005. Ta totiž mohla fungovat jedině za splnění podmínek daných tamější vládou. Mimo jiné musela respektovat přání čínského režimu a cenzurovat některé z vyhledávaných výrazů, jako třeba „svoboda“ nebo „Náměstí nebeského klidu“. Čínským pravidlům se museli přizpůsobit i konkurenti, například Yahoo. Ti si však nevzali za své motto „Nebuďme zlí“. „Cítili jsme, že zpřístupnění našich služeb, přestože ne v jejich stoprocentní podobě, bude pro čínské uživatele užitečné. I když se nedostanou ke všem informacím, stále jich bude více než bez Googlu,“ obhajoval rozhodnutí přistoupit na cenzuru v Číně Sergey Brin. Za svět čistější a spravedlivější**

Sergey Brin a Larry Page se však věnují i dobročinnosti. V roce 2004 založili filantropickou pobočku s názvem Google.org, do níž pro začátek vložili miliardu dolarů. Google.org se angažuje v mnoha projektech. Mimo jiné přispívá na výzkum změn světového klimatu a na boj proti chudobě v zemích třetího světa. V roce 2008 poskytla společnost také dar Marylandské univerzitě na výzkum Parkinsonovy choroby, kterou lékaři diagnostikovali Brinově matce.

Larry Page a Sergey Brin se narodili ve stejném roce a ve stejném roce se oba i oženili. Nejprve si v květnu 2007 vzal Sergey Brin bioložku Anne Wojcicki, o půl roku později se Larry Page oženil s Lucindou Southworthovou. O svém soukromí nicméně oba internetoví magnáti nemluví zdaleka tak rádi jako o počítačích a technologiích. S nimi ostatně souvisejí i jejich osobní zájmy a koníčky. Larry Page se angažuje v oblasti alternativních a obnovitelných energií. Investoval například do společnosti Tesla Motors, vyvíjející elektromobil Tesla Roadster. Pět milionů dolarů věnoval také firmě Space Adventures, která organizuje vesmírnou turistiku. Údajně je tato částka zálohou na jeho let do vesmíru plánovaný na rok 2011. Sergey Brin nezapomněl ani na své těžké dětství v Židům nepřátelsky naladěném Rusku a přispívá penězi organizaci HIAS (Hebrew Immigrant Aid Society), která v těžkých začátcích v USA pomohla i jeho rodině.

Autor článku: Jan Němec

E15.cz je díky vašim hlasům ve finále ankety Křišťálová Lupa. Podpořte nás prosím ještě v závěrečném kole. Děkujeme!

Komentáře

Čtěte také

Letectvo USA a Kanady zachytilo u Aljašky šest ruských letounů

Letectvo USA a Kanady zachytilo u Aljašky šest ruských letounů

Americká a kanadská vojenská letadla zachytila u Aljašky šest ruských letounů. Oznámilo to v pátek podle agentury AP Severoamerické velitelství protivzdušné a kosmické obrany … více

Profit

Magazín Profit každý
měsíc ZDARMA
ve Vašem emailu.

E15news

Zpravodajství do e-mailové schránky.

Komerční prezentace

Další weby mladé fronty

Mobilní web